Jdi na obsah Jdi na menu
 


CITÁTY (ed.)

7. 8. 2019

"...Nemoha se zaručiti za případné s nimi nakládání, když se vrátí, slíbil jsem v jejich zájmu zakročiti u policejního ředitele. Vysvětlil jsem mu věc a týž mi sdělil, že vydal příkaz na základě pokynů z Prahy. Jest nemožné, pravil, aby Češi ponechali si židovské a německé uprchlíky. Německá menšina byla příčinou, že Češi oloupeni o území, jež bylo jejich od založení království. Židé byli odedávna příčinou příchodu Němců v minulosti do našeho území. ČSR opuštěno spojenci v hodině nesnáze. Češi musí nyní hleděti na sebe a nemohou se dáti ovládati sentimentálními a humanitními ohledy..." (FB HO31 10/2019, Českobudějovické noviny 8. 11. 1938 - citováno dle Leoš NIKRMAJER, Uprchlíci v Českých Budějovicích po mnichovských událostech, Výběr - časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, roč. 55, č. 4, České Budějovice 2018, s. 210-229, zde s. 221)

"... Velkým pařeništěm nekázně je nečinnost. Tu náš voják těžce snáší. Nerad čeká. Je znamenitý v rázných, krátkých akcích, třeba krvavých, ale musí mít úspěch, musí za to stát. Jeho všetečnost a stálé "Proč ?" nutí velitele, aby s ním jednali velmi čestně a velmi přísně. Náš voják nesnese slabé a neobratné velitele. ..."
(Stanislav Yester aka Emanuel Moravec, Úkoly naší obrany. Politik a armáda, Praha 1937 via: Piotr M. Majewski, Bojovat, či ustoupit? Možnosti obrany Československa na podzim 1938, Brno 2018, s. 116)
(FB HO31 8/2019, Emanuel Moravec jako publicista Wiki)

"... Hlavní velitel, právně dle naší ústavy státní úředník, jako každý druhý, nemá právo vynucovat oběti, které podle svého mravního pojetí považuje za vraždu na národě a ne za hrdinné měření sil v naději na úspěch. (...) Vojáci mohou a musí, jsou-li tázáni, dát posudek z hlediska odborného, podle nejlepšího vědomí a svědomí. Musí zůstat věrni přísaze, poslušnosti vládě a prezidentu republiky. (...) Sluší se připomenout, že kvalifikaci velitelů ovlivňoval hlas bojujícího lidu. Neměl jsem přednostní právo z titulu služební doby v legiích. Byl to můj známý klid a rozvaha ve vedení bojů, vždy úspěšných při nejmenších ztrátách. Takovéto vlastnosti odpovídají mentalitě našeho člověka a také je dovede po zásluze ocenit. Hazardování životy se příčí jeho přirozenosti a kulturní vyspělosti. Kolik procent našich vojáků a jak dlouho by šlo za generály pučisty při vědomí, že jejich volení představitelé nesouhlasí ? Náš člověk obléknutím uniformy se nemění v bezpodmínečně poslouchajícího tvora jako Němec. ..."
(Ludvík Krejčí: Já se generálem nenarodil. Z písemností hlavního velitele čs. armády nejen o roce 1938, Praha 2018, s. 39)
(FB HO31 2/2019)