Muzeum čs. opevnění Borovany z let 1936 - 1938

Leden 2012: úpravy výdřevy a střílen z interiéru
Opět pokračujeme s průběžnými zprávami o rekonstrukci. A protože letošní zima nebyla tak tvrdá jak by mohla být, přál tento fakt i částečně našim aktivitám. I když chce se říci "zima", protože ta sněhová pokrývka byla přinejmenším střídavá. Ke konci ledna 2012 byly již zcela plně dokončeny všechny terénní úpravy. Oprava náspu, o které jsme psali minule, naštěstí nevzala za své a vydržela. Ovšem i tak dbejte při případné návštěvě okolí objektu kvůli blízkosti kolejiště zvýšené opatrnosti ! (viz. také upozornění na hlavní stránce) Od objektu byly krásné zimní výhledy do údolí Stropnice a na masiv Borovanského vrchu...
V koncepci rekonstrukce interiéru došlo k podstatným změnám. Vnitřní bednění se nám po zralé úvaze zdálo stále moc tmavé (dřívější provozovatel ho natmavil bůhvíčím), a tak jsme se tomu rozhodli čelit otáčením jednotlivých prken výdřevy, která jsou zpravidla z druhé strany světlá a nenapuštěná. Zatím jsme takto stačili předělat polovinu prostřední části čelní stěny a výklenek na střeleckou lavici pod střílnou. Křížové vruty jsou nahrazovány hřebíky, které co nejvíce odpovídají dobovému vzoru (viz. výše). Podařilo se i zatím částečně napodobit dodatečné osazení kovového rámu hlavní střílny. Dodatečné osazování železných prvků v úseku X.a je doloženo i archivně a naznačují to i stopy přímo v konstrukci objektu č. 15. Je zajímavé, že levá střína směrem ke střelnici zřejmě neměla prostřední spodní podpůrnou konzoli. Původně obílená stěna za uzávěry přední střílny byla násilně odřena drátěným kartáčem a potřena cementovým potěrem (nešťastný byl zejména nátěr tmavě šedivou barvou vpravo od pravé střílny provedený předchozím provozovatelem, na což bude třeba bruska, obdobně to bude u dalších střílen). "L" úhelníky, v kterých se posouvají střílnové uzávěry dostaly u této střílny nátěr oranžovou základovkou (alias jako původní suřík, který se však dnes již neprodává) a bude v budoucnu následovat nátěr matnou khaki. Fotodokumentace bohužel tehdy nebyla provedena.

Březen 2012
S počínajícím jarem a lepším počasím jsme se opět mohli vrátit na objekt. Prvně poznamenejme, že vlivem zimy opět opadala část poválečné omítky z týlové stěny a ta je tak dnes o něco okrovější než minulý rok na podzim. (srv. obrázek dole)

Znovu začaly práce v interiéru a to zejména na obnově bednění. Opravy (obracení na světlou stranu a přichycení hřebíky namísto křížových vrutů) probíhaly zejména na čelní stěně, kterou držely původně hřebíky v latích (podpírajících bednění zvnějšku) a kde bylo možné pracovat i s absencí rohových sloupků. Všechny spodní "L" profily ve střílnách byly na odpovídajících místech provrtány a tak bylo možno použít původní řešení, tj. přichycení zahloubeným šroubem s matkou (zbývající L profily, i horní byly natřeny, stejně jako všechny posuvné uzávěry). Odkryto bylo také bednění na pravé straně ode dveří, kde zeď skrývala původní laťku na přichycení.

Obrázek nahoře: výše popisovaná laťka, původně zpevňující výdřevu zvenku. Vlevo dveře s vodícím profilem.

Květen 2012: oprava výdřevy nabírá nové obrátky
Dále samozřejmě pokračovaly intenzivně úpravy bednění. Odkryta byla týlová stěna vlevo dveří, která skrývala zajímavé nápisy, které zajímavě odhalují nedávnou minulost objektu. Z nejzajímavějších uveďme alespoň výrazný nápis "RÍŠA" (zřejmě na počest R. Blackmoorovi) a "NĚŽNOSTI". Tyto zachováníhodné artefakty budou pro budoucí generace bunkrologů zachovány pod rekonstruovaným bedněním jako doklad mnohostranného poválečného využití objektu :D.

Mimoto byla ale objevena další pomocná laťka s původními hřebíky, bohužel na několika místech téměř ztrouchnivělá. Téměř se také podařilo dokončit část čelní stěny s prostřední střílnou, a tak uzávěry již byly na počátku května na svých místech (zatím ještě vše bez khaki nátěru).

Obrázek nahoře: detaily nově odkryté laťky, dobový hřebík a detail ztrouchnivělé části, která byla zřejmě poválečně vyplněna štukem.

Obrázek nahoře: celkový pohled na objekt z levé strany v květnu 2012. Terénní úpravy jou již zcela dokončené a je evidentní, že travní drny se velice pěkně ujmuly.
Předposlední víkend v květnu již úprava okolí objektu nesnesla odkladu. Bohužel se vše díky nedostatku struny do křovinořezu nepodařilo dokončit :D. Byla to ale jen krátká návštěva, jejímž účelem bylo dodatečně odkrýt díry po rohových sloupcích i na opačné straně objektu a tím tak vše připravit k tomu, aby mohlo být celé bednění konečně dokompletováno k napodobení dobové technologie...

Obrázek nahoře: sloupky připravené k adaptaci, zaměření a osazení...
Poslední víkend v květnu konečně začala toužená závěrečná fáze rekonstrukce vnitřního bednění, totiž osazování rohových sloupků. (Jen si dovolím vsuvku, z pohledu veřejnosti se zřejmě na objektu nadále neděje, neboť zvenku objekt vypadá stále stejně. Ovšem zde na tomto místě bych chtěl upozornit, že tomu tak není, protože hlavní práce momentálně probíhají v interiéru objektu !) Vraťme se však zpět. Úplně osadit se zatím podařilo pouze dva sloupky v pravém rohu střelecké místnosti (při pohledu ve směru palby). Postupně se ukazovalo, že jejich osazování nebude tzv. "brnkačka", neboť i přes předtím pečlivě naměřené rozměry bylo potřeba několikrát drobně upravovat. Dřevěné víko guly dostalo také kvůli rohovému sloupku charakteristický "zákus" (nešlo by zavřít). Zajímavostí je, že 3 ze 4 šroubů na těchto trámcích jsou osazeny ORIGINÁLNÍMI matkami i s podložkami. V současnosti však probíhá výroba dalších (poznamenejme, že tyto matky i podložky jsou na dnešní poměry ZCELA atypické), takže ty 4 originální kousky přímo z tohoto objektu budou v budoucnu zřejmě umístěny na exponovanějších trámcích, tj. tak aby na ně bylo lépe v budoucnu vidět. Musíme říci, že takto již hotový pravý roh střelecké místnosti vypadá opravdu luxusně a hlavně se zcela dobovou technologií výdřevy !

Obrázek nahoře: celkový pohled na zatím 2 osazené rohové sloupky. Na víku guly můžete vidět onen v textu zmiňovaný zářez...

Obrázek nahoře: detail osazených originálních matek s podložkami. Jak je patrno, tak sloupky plní svoji funkci znamenitě a bednění opravdu vzpírají...

Červen 2012: drobně velké novinky
Počátkem měsíce již byl všechny příslušné matice zhotoveny (ovšem ještě bez odpovídajících podložek). Originální matice mohly tak být zakonzervovány do depozitu pro potřeby příštích generací bunkrologů...
Na tomto místě by bylo třeba se vyjádřit k upřesnění technologie střeleckých lavic, kterou jsme uvedli výše. Tedy - co se týká uchycení noh k podlaze, tak vše bylo trochu jinak. Především, otvory v podlaze jsou kónické, tj. směrem nahoru se zužují, tj. zřejmě v nich byly zapuštěny na pevno dřevěné špalíky. A právě k nim byly zřejmě přichyceny střelecké lavice (ne tedy nohy posazené do oněch děr, jak se myslelo dosud - je zajímavé, že podobné řešení panovalo dle průzkumu i v úseku IV). Pravděpodobně byly obě nohy lavice spojeny prknem, které pak bylo přibito do zmíněných špalíčků. To by osvětlila dobová fotografie, nebo i dochovaný exemplář střeleckého stolku...
Postupně dále pokračovala revitalizace bednění spolu s instalací rohových sloupků. Podobně jako střílna prostřední byla dokončena i ta pravá (bez finálního nátěru khaki, obrázek dole).

S postupným rozebíráním výdřevy se také konečně vyřešila otázka stropu. Potvrdil se fakt, že prkna šla vodorovně s týlovou stěnou (což budeme jistě brát v ohled). Co je ale zajímavé, nebyla v celku, ale obdobně jako na čelní a týlové stěně jsou i na stropě zapuštěny v třetinách stropu dvě laťky, kterými byla stropová prkna svázána. V odkrytém otvoru pro stropní periskop bylo možné sledovat strukturu betonu a armatury (ovšem je zajímavé poškození dlouholetým zatékáním před zakrytím !). V letním období byla na objektu velice hezky, daly se shlédnout velmi pěkné panoramatické výhledy. Pro lepší bezpečnost návštěvníků byla na sloup traťového elektrického vedení přidána "dobová" plechová výstražná cedule s nápisem "NEVSTUPUJ DO KOLEJIŠTĚ ANI NA OBJEKT !", který má samozřejmě pouze upozorňovací charakter.

Náhled na odhalený strop. Vidíte odhalený otvor pro periskop a směřování otisků prken - týlový stěna je zhruba dole na spodním okraji.

Prázdniny 2012 - "letní spánek"
Ten byl zapříčiněn zejména díky zatímnímu nedostatku materiálu na znovuvybednění stropu. Díky dočasné nečinnosti na objektu v polovině srpna okolí objektu připomínalo malou džungli :D. Nevěřili byste, kolik druhů rostlin zde roste (což je asi způsobeno zavlečením s travními drny), možná by to bylo na jakýsi "herbář pěšího pluku 1"... Jak jsme již psali v popisku fotky, tabule naučné stezky nevydržela nápor prázdninového nepříznivého počasí a naklonila se. Tomu pomohla také již značná ztrouchnivělost podstavců. Rádi bychom v nejbližší době tabuli opravili. Z muzejního hlediska bychom nejraději tabuli odsunuli o několik metrů do náspu směrem ke střelnici, aby tak pohledově nenarušovala siluetu objektu a levého náspu. Ovšem uvidíme, jak se k tomu postaví vlastník naučné stezky, tedy město Borovany.
Zajímavou drobností je i to, že v současnosti je pěkně vidět vlevo od schůdků ukončení poválečného šprycu. Vidíme tak linii původního terénu někdy z 50. let a dolů pokračuje původní omítka v okrovém odstínu (proč okrová vápenná omítka, srv. výše, dále srv. obr. dole).

Září 2012 - probuzení
Postupně je dokupován materiál na dokončení vnitřní výdřevy, zvláště stropu - nakonec i tady budeme důsledně následovat dobový vzor, tj. výdřeva půjde rovnoběžně s delší hranou objektu, jak tomu bylo. Ovšem sehnat prkna odpovídajících rozměrů o délce 5m byl docela oříšek... Ve třetinách budou prkna přichycena na latičky, zapuštěné ve stropu. Jedna z nich zůstala v poměrně dobrém stavu. Druhá byla zřejmě částečně ztrouchnivělá a proto zřejmě došlo při poválečné údržbě objektu k zamazání otvoru. Ten však nyní bylo potřeba k tomu aby bylo možno osadit novou laťku, znovu vysekat. Ukázalo se, že beton byl poměrně kvalitní, neboť nešel ven tak lehce jak by se mohlo zdát. Se sekáčem se pracovalo i zvenku, týlová stěna je postupně zbavována poválečné omítky (všude se objevuje původní okrová). Takže spousta prachu, kašlání, ale to určitě kolegové rekonstruktoři znají...
V příhodném zářijovém počasí také došlo k opravě omítky, která byla v minulosti sice opravena, ale poměrně nekvalitně. Kusy nového betonu tak letos začaly vlivem povětrnostních vlivů odpadávat a nebyl to pěkný pohled. Opravena byla zejména oblast nad levou střílnou směřující k Borovanům a jeden její ozub (kdy bylo potřeba pomoci latě jako bednění). Bylo použito velmi kvalitní betonové směsi. Po zavadnutí bylo vše pečlivě "zafilcováno" a tak po provedení kamufláže zřejmě nepůjde poznat, že zde byla dříve nějaká oprava provedena. 

Také, jak můžete vidět v galerii EXTERIÉRY, již zmizela tabule naučné stezky. Je otázka, zda byla pro svůj havarijní stav odvezena městem k opravě nebo zlikvidována úplně. Poté je zde ovšem otázka, zda se tabule vrátí na to samé místo, což by moc vzhledem k výše napsanému vhodné nebylo... tj. zatím zbyly jen kovové patky. Uvidíme jak se situace vyvine.

Zima 2012 !
Již v minulé aktualizaci jsme nakousli téma opravy výdřevy stropu. Ta již je v době vzniku tohoho textu (počátek ledna 2013) téměř hotová. A zatím to vypadá náramně, a co víc, téměř přesně dle původního vzoru. Ovšem o fotografii se zatím nepodělíme, neboť ještě zdaleka není hotovo. Lze ale konstatovat, že nově osazená příčná laťka drží dobře, neboť celé bednění na příslušné straně drží festovně (uvědomme si, že vše drží na pouhých dvou latích, zapuštěných ve stropě - tj. vždy ve třetině délky stropu). Zaslepení otvoru pro periskop, který nebyl používán ani tehdy (nedostatek vhodných nůžkových dalekohledů pro pozorování), se budeme do budoucna snažit vyřešit dobově. Ostatně i tehdy bylo v zájmu osádek nějakým způsobem toto zranitelné místo "ucpat".
V minulém roce 2012 jsme se na objektu sněhu nedočkali. Překvapivou novinkou bylo zcela nové zaasfaltování přilehlé komunikace, což sice vypadá trochu nedobově, ale za to to zlepší průjezdnost kolem objektu (tj. i cykloturisté!). Původní silnice byla již pravda trochu děravá. Cedule naučné stezky byla stále pryč - nevíme, jak to s ní bude do budoucna ? Za to byla po vyschnutí týlové stěny pěkně vidět její původní barevnost. Dle přiloženého snímku je jasné, že zcela původní výška terénu byla ještě o něco níže než dnes (tj. je skryt ještě jeden schod, srv. výše). Po válce byla již výška terénu o něco vyšší - z té doby pochází konec šedé omítky, pod nímž stále prosvítá původní odstín. Ještě o něco výše vidíme zbytky novodobého rekonstrukčního nátěru. Tehdy byla výška terénu zcela nejvýše - do objektu se vstupovalo jen přes 1 schod !